Vzhledem k tomu, že se stále více pozornosti věnuje firmám, které uvádějí zavádějící informace o svém přístupu k životnímu prostředí, mnoho z nich se bojí zveřejnit své aktivity v oblasti udržitelnosti z obavy, že budou podrobeny důkladnému zkoumání.
Svět si konečně začíná uvědomovat, co je to „greenwashing“. Po letech, kdy firmy uváděly zavádějící tvrzení o svých ekologických výsledcích, nyní vlády a regulační orgány zavádějí přísná pravidla ohledně toho, co lze a nelze uvádět v marketingových sděleních, a také ohledně kroků, které musí firmy podniknout, aby prokázaly pravdivost jakéhokoli ekologického tvrzení.
Jen co se však pojem „greenwashing“ stal mezi veřejností široce známým, začíná se objevovat nový termín: „greenhushing“. Greenhushing, definovaný jako praxe vyplývající ze strachu značek, že budou vypadat, jako by se dopouštěly greenwashingu, se stále více rozšiřuje mezi společnostmi, které se obávají vyšetřování nebo požadavků na doložení svých tvrzení – a to i mezi těmi, které v oblasti udržitelnosti odvádějí skvělou práci.
Mlč a pokračuj
Podle průzkumu provedeného poradenskou společností South Pole zabývající se klimatickými otázkami nemá téměř čtvrtina z 1 200 vedoucích pracovníků v oblasti udržitelnosti v úmyslu zveřejnit své klimatické cíle, a to navzdory nárůstu počtu firem, které si stanovily cíle založené na vědeckých poznatcích.
Společnosti se zdají být v dilematu: Spotřebitelé od nich požadují, aby zveřejňovaly své ekologické hodnoty a opatření, která přijímají v souvislosti s klimatickou krizí, ale společnosti se obávají, že jakékoli jejich tvrzení bude podrobeno důkladné kontrole a hrozí jim negativní publicita.
„Od firem se očekává, že se zaváží k ambicióznějším cílům a prokáží je,“ vysvětluje Aron Cramer, prezident a generální ředitel skupiny BSR zabývající se udržitelným podnikáním. „Zároveň však mohou čelit negativní reakci na sociálních sítích nebo se dostat do právních potíží, pokud jejich sdělení příliš předbíhá jejich skutečné výsledky.“
Ačkoli tedy mnoho značek vypracovává konkrétní plány na dosažení úhlíkově neutrálního stavu, bojí se tyto plány zveřejnit z obavy z důkladného prověření. To by mohlo nejen krátkodobě poškodit jejich podnikání, ale také odradit jiné značky od provádění nezbytných opatření v oblasti udržitelnosti.
Upřímnost je nejlepší politika
Hlavním problémem v oblasti ochrany životního prostředí, pokud jde o marketingovou komunikaci, samozřejmě zůstává tzv. „greenwashing“. Společnosti stále zveličují své ekologické snahy a bagatelizují škodlivý vliv svých emisí na změnu klimatu. Nedávná lavina reklam v souvislosti s Dnem Země od společností s nevalnou ekologickou bilancí ukazuje, že mnoho značek zatím nebere legislativu týkající se greenwashingu vážně.
Pro ty, kteří to však dělají, je klíčem k účinné a upřímné komunikaci transparentnost. Pokud je značka upřímná ohledně svých aktivit v oblasti udržitelnosti a výzev, kterým čelí, neměl by to být žádný problém. A je pravděpodobné, že její zákazníci tuto upřímnost ocení a pochopí, že pro klimatický problém neexistuje žádné rychlé řešení.
Další informace o kampani „Two Sides anti-greenwashing“ najdete na adrese www.twosides.info/anti-greenwash
Pokud narazíte na jakýkoli případ „greenwashingu“, zašlete prosím podrobnosti e-mailem na adresu greenwash@twosides.info
American Latina
Brazil
Czech
Finnish
France
Germany
Italy
Norway
North America
Polish
Portugal
South Africa
Swedish
Spanish
United Kingdom 






