Věk „newstalgie“: Proč ve světě plném rozporů vítězí hmatatelnost.
Žijeme v době, kterou společnost The Harris Poll nazývá „Věkem disonance“ – v době, kdy pokrok a tlak přicházejí současně a kdy inspirace ohledně budoucnosti koexistuje s hlubokou nejistotou ohledně ní. Umělá inteligence uvolňuje kreativitu, zároveň však vyvolává obavy z toho, že se staneme zastaralými. Kultura je hlasitější než kdy jindy, ale autenticitu je stále těžší najít. Spotřebitelé se denně potýkají s protiklady a stále více se přiklánějí k tomu, co na ně působí jako skutečné, zemité a lidské.
Jedním z nejzřetelnějších projevů této změny je nárůst fenoménu „newstalgie“.
Pojem „Newstalgia“ popisuje rostoucí odmítání digitální uniformity ve prospěch fyzických předmětů, analogových zážitků a osobního výběru. Vyznačuje se touhou po struktuře, nedokonalosti a autentičnosti, záměrným odklonem od bezproblémových informačních kanálů a směřováním k hmatatelnému důkazu identity.
Od „bežizace“ k rebelii za identitu
Podle zprávy tento algoritmus optimalizoval kulturu tak, že ji proměnil v „uniformitu“. Od turistických destinací až po módní estetiku – digitální platformy v oblasti luxusního cestování vytvořily jev, který 80 % spotřebitelů popisuje jako „efekt kopírování a vkládání“. Až 79 % respondentů uvádí, že luxusní zážitky „ztratily svou duši“ kvůli standardizaci, a 72 % není ochotno platit za luxusní ubytování, které vypadá stejně jako všechno ostatní.
Tento stereotypní efekt „kopírování a vkládání“ vyvolal vlnu kritiky.
Přichází „newstalgie“: vzpoura proti algoritmické uniformitě a návrat k individualitě. Průzkum Tubi-Harris Poll z roku 2025 odhalil, že 82 % příslušníků generace Z rádo objevuje obsah, který byl původně vydán před více než deseti lety, což signalizuje obnovené ocenění minulosti jako zdroje identity. Zároveň data z průzkumu „America This Week Tracker“ společnosti The Harris Poll ukazují, že 70 % příslušníků generace Z sbírá fyzické předměty, jako jsou desky, knihy nebo vintage oblečení, jako důkaz své identity, a 63 % z nich nakupuje v second-handech, a to jak z důvodu stylu, tak jako projev odporu.
Objevování není pro tuto generaci pasivní záležitostí. Je to tvůrčí čin. Individualita není výsledkem algoritmu, ale je třeba si ji zasloužit.
Hmatatelnost jako signál důvěryhodnosti
Jedním z nejvýraznějších signálů, které z této zprávy vyplývají, je návrat k fyzickému kontaktu. Ve světě přesyceném digitálními vymoženostmi se fyzický kontakt stal jakousi formou luxusu.
Průzkum společnosti Quad-Harris z roku 2025 ukázal, že 79 % příslušníků generace mileniálů se těší na tištěné katalogy a 64 % příslušníků generace Z si je schovává jako dekoraci nebo zdroj tvůrčí inspirace. Hmatatelnost se stala signálem důvěry. Důkazem, že za obrazovkou existuje něco skutečného.
Po letech, kdy se vše ovládalo dotykem, má samotný dotek nyní i emocionální rozměr. Textura papíru, váha knihy, rituál listování v katalogu – tyto zážitky nás zklidňují. Vytvářejí chvíli klidu v kultuře, kterou charakterizuje rychlost. Nabízejí trvalost ve světě mizejících příběhů a prchavých příspěvků.
Tisk v tomto kontextu již není pouhým komunikačním kanálem. Je to kulturní protiváha.
Zpráva rovněž zdůrazňuje, že 77 % mladých spotřebitelů si naplánovalo výlet s cílem osobně navštívit danou značku a 73 % z nich uvádí, že nakupování u populárního prodejce nebo v pop-up obchodě jim dává pocit, že jsou součástí kulturního dění. Fyzická přítomnost a sdílené zážitky jsou v nestabilním světě stále více ceněny jako opora.
Naděje v AI vs. zastaralost AI
Touhu po hmatatelnosti nelze oddělit od širších napětí, která utvářejí společnost. Zpráva poukazuje na zásadní paradox: umělá inteligence je zároveň múzou i hrozbou.
Zatímco 82 % mladých profesionálů již využívá umělou inteligenci v práci, 65 % příslušníků generace Z uvádí, že pociťují FOBO (strach z toho, že se stanou zastaralými), a 45 % uchazečů o zaměstnání z generace Z tvrdí, že díky umělé inteligenci mají pocit, že jejich vysokoškolské vzdělání je irelevantní. Technologický pokrok se střetl s nedostatečnými příležitostmi.
V této souvislosti přinášejí fyzické předměty a analogové rituály pocit jistoty. Jsou důkazem lidské kreativity, řemeslného umění a trvalosti. Představují práci, kterou nelze nahradit automatizací. Není náhodou, že 77 % Američanů dnes věří, že instalatér má jistější zaměstnání než produktový manažer, a že řemeslná povolání se nyní prezentují jako stabilní a atraktivní.
Praktické odborné znalosti, jako je například tisková produkce, mají dnes novou symbolickou sílu.
Emocionální důvěryhodnost nad racionálními sděleními
„The Age of Dissonance“ také poukazuje na rozpad tradiční logiky. 81 % Američanů tvrdí, že na všechno je třeba mít tři záložní plány, a 73 % příslušníků generace Z a mileniálů se domnívá, že tradiční finanční poradenství je odtržené od reality. V kultuře, kde se úsilí jeví jako marné, se víra stává měnou.
To má důsledky pro značky. Samotné racionální sdělení již nedokáže vzbudit důvěru. To dokáže pouze emocionální důvěryhodnost.
Fyzická média zde hrají klíčovou roli. Tištěný katalog nebo krásně zpracovaná kniha vyzařují pečlivost, trvalost a investici. Působí promyšleně. Jsou spíše výsledkem ruční práce než šablon. Na rozdíl od automatizovaných příspěvků signalizují lidský záměr.
Zpráva doporučuje značkám, aby „využily lidské tření jako charakteristický prvek“, oslavovaly produktivní chaos a zajistily, aby proces objevování nepůsobil jako výsledek algoritmu. Tisk tyto principy ztělesňuje zcela přirozeně. Podporuje náhodná setkání. Umožňuje překvapení. Odměňuje pozornost.
Kulturní příležitost pro tisk
Newstalgie není jen o nostalgii po minulosti. Jde o znovuzískání autorské svobody ve světě optimalizace. Jde o to, bránit se „bežovizaci“ pomocí textury, bránit se automatizaci pomocí řemesla a bránit se pomíjivosti pomocí trvalosti.
Pro značky je tato příležitost zřejmá. V proměnlivém kulturním prostředí je jedinečnost důležitější než efektivita. Jednotvárnost je bezpečná, a proto neviditelná. Hmatatelnost, nedokonalost a překvapení vyvolávají ohlas.
Jak uvádí průzkum The Harris Poll, „už nemáme jasnou představu o tom, co nás čeká“. Tato nejistota však není slabostí, ale příležitostí. Vytváří prostor pro značky a mediální kanály, které působí jako pevně zakotvené, lidské a autentické.
V době nesouladu není tištěné slovo reliktem. Je to zdroj jistoty.
A pro generaci, která hledá svou identitu, stabilitu a autentičnost, je toto ujištění cennější než kdy jindy.
Chcete-li si stáhnout úplnou zprávu z průzkumu Harris Poll, klikněte sem!
American Latina
Brazil
Czech
Finnish
France
Germany
Italy
Norway
North America
Polish
Portugal
South Africa
Swedish
Spanish
United Kingdom 






